Aktuální informace o očkování proti COVID-19

Hladina protilátek se přibližně po šesti měsících od posledního očkování snižuje. Riziko onemocnění navíc zvyšuje i vznik a šíření nových variant viru SARS-CoV-2, které v době vývoje očkovacích látek nebyly známy, a které dokáží částečně obejít ochranné mechanismy vytvořené po očkování a případně způsobit onemocnění.

Ochrana po očkování rychleji klesá u osob starších 60 let nebo u lidí s oslabenou imunitou či chronickým onemocněním. Nejedná se o nic neobvyklého, jelikož tento jev bývá pozorován i u očkování proti jiným nemocem. Přeočkování je vhodné také pro osoby, které mohou tyto rizikové skupiny osob onemocněním covid-19 ohrozit anebo jsou ve vyšším riziku onemocnění v rámci svého zaměstnání.

Po aplikaci posilovací dávky se hladina ochranných protilátek zvýší dokonce pět až jedenáctkrát více než po podání druhé dávky. Navíc k tomuto posílení imunity dojde velmi rychle, obvykle během dnů. Základní výhodou očkovaných oproti neočkovaným je jejich ochrana před onemocněním covid-19, zejména před jeho závažným průběhem, případně před hospitalizací nebo před úmrtím v souvislosti s onemocněním covid-19. I přesto, že jsou již popisovány případy onemocnění u řádně očkovaných osob, je pravděpodobnost jejich nákazy a rizika závažného průběhu onemocnění významně nižší než u očkovaných.

Informace o očkování se vyvíjejí v čase. Čím více máme zkušeností z očkování a čím více je očkovaných osob, které lze sledovat a průběžně vyšetřovat, tím více je dat, která lze využít v praxi. Očkovací látky, které byly postupně ve světě i v ČR vyvíjeny byly před svým uvedením na trh důkladně testovány. Každá farmaceutická firma samozřejmě testovala výhradně svou vlastní vyvíjenou vakcínu a na základě svého výzkumu nastavila co nejvhodnější očkovací schéma. Až postupem času, kdy již bylo k dispozici více vakcín, bylo možné zahájit studie zaměřené na jejich případnou kombinaci. Výsledky těchto studií začínají být postupně k dispozici.

Nejvíc ideální k přeočkování se jeví tzv. mRNA vakcíny (Spikevax / Moderna, Comirnaty / Pfizer) a to jednak pro jejich vysokou účinnost, tak i pro jejich snazší možnost úpravy ve vztahu k novým variantám koronaviru. V tuto chvíli jsou tyto dvě vakcíny jediné povolené k přeočkování na základě mimořádného opatření MZ.

Možnost kombinace vakcín je možná i pro případ nerovnoměrné distribuce vakcín v ČR. Jedná se zejména o situace, kdy zájemce o posilující očkovací dávku nemá v blízkosti svého bydliště očkovací místo, které nabízí očkovací látku, kterou byl původně očkován. Pro základní očkování je však stále preferovanou variantou očkování stejnou vakcínou.

Ano, významný nárůst protilátek po podání posilující dávky současně posílí i ochranu proti dosud známým novým variantám viru, například proti variantě delta. Varianta delta nebyla v době výzkumu aktuálních očkovacích látek známa a i přesto, že očkování do jisté míry chrání i proti ní, je tato ochrana nižší oproti dříve se šířícím variantám viru. Podání posilující dávky by však mělo zabezpečit dostatečně vysokou ochranu i proti této variantě.

Teoreticky by mohla stačit i opatření jako izolace a udržování odstupu. Všichni však víme, že toto v praktickém životě nefunguje. Jakmile jsou opatření uvolněna, počet případů onemocnění opět stoupne a jediným řešením kolapsu zdravotního systému je tvrdý lockdown.

Například nemoci jako pravé neštovice nebo dětská obrna se podařilo vymýtit pouze pomocí očkování.

V současné době je očkování naše nejúčinnější zbraň a je nejefektivnějším způsobem jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie u nás i ve světě. V případě přirozeného promořování, tedy v případě, kdy bychom všichni postupně onemocněli, by docházelo k vysokému počtu úmrtí v rizikových skupinách, anebo k mnoha dlouhodobým zdravotním následkům po prodělaném onemocnění.

Oproti tomu nás očkování ochrání tím, že naučí náš imunitní systém nemoc rozpoznat a bojovat s ní, a ochránit tak sebe, své blízké a tím i celou společnost.

Očkování osob, které již nemoc prodělali, se bude řídit vládním nařízením a očkovací strategií ČR. Pokud jste již nemoc COVID-19 prodělali, můžete očkování v každém případě konzultovat se svým lékařem.

Dosud pozorované vedlejší účinky se omezují na běžně se vyskytující vedlejší účinky. Ty se z 95 % projeví v průběhu prvních 6 týdnů. Tyto výsledky nyní neukazují na žádné závažné vedlejší účinky. Opatrnost je na místě u určitých alergických reakcí (viz otázka k alergiím), ty v každém případě konzultujte se svým lékařem.

Některé přechodné reakce jsou přitom běžným jevem – například zvýšená teplota, bolesti hlavy nebo zarudnutí a bolestivost v místě vpichu. Ty především ukazují, že účinná látka vyvolává imunitní odpověď, stejně jako u jiných vakcín.

Společnost Pfizer dosud nezjistila žádná závažná bezpečnostní rizika; nejčastějšími silnějšími vedlejšími účinky bylo u 3,8 % osob vyčerpání a u 2,0 % bolesti hlavy. Podle společnosti Moderna se vyskytly jen nepatrné až mírné vedlejší účinky, zejména silnější bolesti po druhé dávce.

Dlouhodobé následky se mohou objevit i o několik let později a vedlejší účinky jen tehdy, pokud bude naočkováno mnohem více lidí. To bude předmětem dalšího zkoumání. Postupem času budeme také vědět více o možných vedlejších účincích.

Dosud bylo vydáno pouze upozornění, že lidem, kteří již jednou měli při očkování, podání léků nebo požití potravin anafylaktický šok, by vakcína od společnosti Pfizer BioNtech neměla být podána. V prosinci byly ve Velké Británii pozorovány dva případy. Obě tyto osoby se dobře zotavily.

Pokud jste již v minulosti prodělali alergickou reakci nebo máte dotazy týkající se alergií v souvislosti s očkováním proti nemoci COVID-19, konzultujte je prosím se svým praktickým lékařem.

Ano, očkování nechrání na 100 %, a proto je nutné po celou dobu trvání pandemie nadále nosit roušku. Mohlo by se stát, že i přes očkování nakazíte jiné lidi.