Jak bojovat s Alzheimerem?

Demence může doběhnout každého z nás

Zapomínáte? Nemusí se jednat hned o „Alzheimera“. Ale pokud jde o ztrátu paměti na nedávné události, jmen a názvů, zpozorněte. Zejména pokud se zhorší schopnost zvládat běžné denní činnosti, přidají se změny nálad, chování, osobnosti nebo dokonce povahových vlastností. V takovém případě je nejlepším řešením navštívit praktického lékaře nebo se obrátit na Českou alzheimerovskou společnost a nechat si bezplatně vyšetřit paměť. 21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby.

„Apeluji na širokou veřejnost, aby nepodceňovala první příznaky onemocnění. Raději co nejdříve vyhledat odbornou pomoc, protože včasnost léčby je důležitá,“ říká Petra Pipková, ředitelka domova pro seniory a domova se zvláštním režimem SeneCura na pražské Klamovce. Problémem totiž je, že od propuknutí nemoci až po její rozpoznání uběhnou v průměru čtyři roky! Nemocných s Alzheimerovou chorobou, která je nejčastější příčinou demence, je v Česku cca 180 000 a jejich počet narůstá. Podle České alzheimerovské společnosti bude v ČR v roce 2050 přes 380 000 lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence.

Jak snížit riziko demence podle odborníků z České alzheimerovské společnosti

• Duševní stav: Je důležité nebýt sám a udržovat kontakty s rodinou a přáteli, užívat si svoje koníčky a neuzavírat se do sebe. Například senioři s depresí mají zhruba 3-4x větší riziko, že u nich demence propukne.
• Nevhodná strava: Nekvalitní potraviny, nedostatek živin a špatná životospráva mají zásadní vliv na kvalitu života. Základem zdravého jídelníčku by mělo být dostatek celozrnných obilovin, kvalitních bílkovin, zdravých tuků, vlákniny a dostatečného pitného režimu.
• Zlozvyky: Vyšší konzumace alkoholu má prokazatelný vliv na odumírání mozkových buněk, mozek je pak náchylnější k poškození demencí. Kouření zase zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, tedy i mozku.
• Nebezpečná pasivita: Výskyt demence u lidí s pravidelnou fyzickou aktivitou je o 20 % nižší. Kromě toho pohyb pomáhá proti vysokému krevnímu tlaku, který ovlivňuje paměť. Rizikem je i duševní „lenost“, proto je potřeba trénovat mozek při pravidelné četbě, luštění křížovek, hlavolamů či hraní her.

Když už to doma nezvládáme
Pokud už zákeřná choroba propukne, může o nemocného pečovat rodina doma a využít pomoci ambulantních a terénních sociálních služeb nebo pobytové odlehčovací služby. „V pokročilém stádiu nemoci jsme už nezvládali chodit do práce a skloubit péči o rodinu, domácnost, udržet si koníčky a přátele a starat se 24/7 o babičku. Byli jsme totálně vyčerpaní a nešťastní, proto jsme zvolili pro zdraví nás všech domov se zvláštním režimem, kde je babička v bezpečí,“ říká dcera klientky domova se zvláštním režimem SeneCura v pražských Štěrboholích.

Právě domovy se zvláštním režimem (DZR) jsou pobytová sociální zařízení určená pro osoby s Alzheimerem nebo dalšími typy demencí a v České republice je jich celkem 368. Nejedná se přitom jen o tzv. Alzheimer centra, ale právě o domovy se zvláštním režimem. Jejich seznam lze najít v registru poskytovatelů sociálních služeb na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Česká alzheimerovská společnost navíc vyvinula certifikační systém, který monitoruje kvalitu péče a uděluje certifikát Vážka sociálním zařízením pečujícím o osoby trpící demencí. Může být vodítkem při volbě zařízení pro blízkou osobu (zde).

Jak se žije s Alzheimerem
Čekat na stylizované autobusové zastávce, procházet se zahradou s nekončícími cestami nebo trávit čas ve vzpomínkových retro koutcích, i tak může vypadat terapie a důstojný život lidí s demencí. Péče v DZR je přizpůsobena specifickým potřebám jejich klientů. „V našem domově se zvláštním režimem vytváříme pro klienty domov, ve které se cítí spokojeně a v bezpečí. Naším cílem je, aby přes všechna svá fyzická či psychická omezení prožívali svobodný a kvalitní život dle svých zvyklostí,“ vysvětluje Ing. Michal Veleba, ředitel SeneCura SeniorCentra Šanov, které je dlouholetým držitelem certifikátu Vážka.

• Speciální strava
  V těžkých stádiích demence je potřeba ve spolupráci s nutričními terapeuty sledovat stravování nemocných a předcházet podvýživě. V moderních zařízeních se podávají
  i tzv. breikosty – speciální úprava stravy na kaši, její obohacování o důležité živiny a následné tvarování pomocí formiček do původního tvaru tuhé stravy.
  
• Tělesná aktivita
  Pohybová cvičení, fyzioterapie, wellness nebo procházky jsou vhodné aktivity pro klienty DZR. Klade se důraz na cvičení pro udržení jemné motoriky, trénink vysazování na postel/křeslo nebo prevenci proleženin.
• 
• Snoezelen
  Koncept Snoezelen byl vyvinut koncem 70. let v Holandsku pro relaxaci osob s psychickým a fyzickým handicapem. Pomáhá navozovat klid a pocity uvolnění. Prostřednictvím smyslové stimulace dochází k relaxaci osob s demencí.
   
• Trénink mozkových buněk a reminiscenční terapie
  Lidé s demencí nežijí teď a tady, ale myšlenkami ve své minulosti. Aby se jejich realita nevyvracela a aby se cítili ve svém prostředí spokojeně, využívají se retro koutky vybavené dobovým nábytkem a doplňky nebo stylizované zastávky. Lidé s Alzheimerem mají totiž často nutkavou potřebu někam odcestovat a zde mohou čekat na autobus a uklidnit se, aniž by to snižovalo jejich důstojnost.

• Memory garden
  Terapeutická zahrada s nekonečnými cestami, ze kterých se nedá sejít a zabloudit, slouží pro lepší orientaci klientů s demencí a zároveň také jako místo pro venkovní relaxaci a odpočinek.
• Udržení sociálních kontaktů
  Domovy se zvláštním režimem často úzce spolupracují s místními komunitami a kladou důraz na mezigenerační propojování seniorů s dětmi – některé domovy mají i vlastní dětské skupiny.

Fakta o demenci

• V Česku žije s demencí cca 150 000 lidí
• V současné době trpí Alzheimerovou chorobou 60 % lidí starších 85 let, ve věku na 65 let je to každý dvacátý člověk. Stále se také zvyšuje počet nemocných mezi mladými. U žen se vyskytuje demence 2x častěji než u mužů.
• Cca 5 % populace ve věku pětašedesáti let trpí některým z typů demence
• Každých pět let se výskyt choroby zdvojnásobí
• 50-60 % procent demencí je způsobeno Alzheimerovou chorobou
• 20-30 % je způsobeno změnami cévního původu
• 10 % demencí je druhotného původu (zánět, onemocnění látkové přeměny, nedostatek důležitých vitaminů či snížení činnosti štítné žlázy)